Českem s pochodní od srdce k srdci

Je krásné letní odpoledne. Stojíme na rakousko-české hranici nedaleko Lipna nad Vltavou. Spolu s místostarostou obce Přední Výtoň netrpělivě hledíme na rakouskou stranu. Už z dálky nás vítá mihotavý plamen. Mezinárodní tým v čele se starostou nedaleké rakouské obce nám mává na pozdrav. Konečně přebíráme Mírovou pochodeň! Letos putuje z Irska až do Běloruska. Přátelské setkání na hranici, oficiální ceremonie, společná fotografie a už vybíháme směrem k lipenské přehradě. Čeká nás několik týdnů běhu nádhernou českou i slovenskou krajinou, setkávání se spoustou dětí, starostů, dalších lidí na trase. To vám pak ty kilometry ubíhají jako voda.

Směr škola, i když už jsou skoro prázdniny

Hned první večer nacvičujeme se zahraničními běžci program pro školy a dětské domovy. Učíme je i pár slovíček česky, ať je to pro děti větší zábava. Přejíždíme Lipno přívozem, zdoláváme šumavské kopce a už přibíháme do první školy v Černé v Pošumaví. Od začátku obce s námi nadšeně běží skupinka dětí z druhého stupně. Spolu s učiteli se střídají o Mírovou pochodeň. Všichni utíkají ke škole, i když už se blíží prázdniny.

Na školním hřišti nás radostně vítají ostatní děti. Všechny obíháme a s každým si „plácneme“ jako sportovci. To hned pomůže zbořit bariéru, pokud vůbec nějaká je. Ceremonii začínáme několika informacemi o běhu a o tom, jak je důležitá spolupráce. V našem mezinárodním týmu, ve škole i v životě.

Na programu je první hra. Děti musejí uhodnout všechny země našich běžců podle jejich jazyka nebo scénky. Když se jim to podaří, budeme muset my zazpívat písničku, pokud ne, zpívají děti pro nás. Ameriku, Rusko, Ukrajinu a Slovensko uhodnou všichni hned. Trochu těžší je třeba Makedonie, Chorvatsko, Srbsko, Rakousko nebo Island. Nakonec se ale vždy dětem podaří uhodnout správně všechny země, tak zpíváme my. Tradičně je to hymna Peace Run v angličtině. Když se programu účastní hlavně menší děti, připojujeme i píseň World Harmony Run doprovázenou cvičením.

Může být mír na světě

Po písničce se společně s dětmi zamýšlíme nad tím, jestli může být jednou mír na celém světě. Shodli jsme se na tom, že když se o to každý bude snažit, tak to možné je. Můžeme změnit náš svět: naši školu, přátele, rodinu nebo město. Vlastním příkladem, zkrátka tím, že zkusíme změnit sami sebe a být lepšími lidmi.

Na řadu přichází další hra. Běžci předvádějí několik scének a děti mají palcem nahoru nebo dolů určit, co je a co není mír. Zahraniční tým své herecké výkony doplňuje lámanou češtinou. Na jednoduchých příkladech tak děti rychle uhodnou, co pomáhá nebo nepomáhá k míru mezi lidmi.

Běh kolem zeměkoule

Dál děti zažijí i to, co znamená být mírovým běžcem. Nejdříve se naučíme heslo mírového běžce a společně ho zavoláme: „Mír začíná u mě.“ Pak děti vytvoří velký kruh a postupně si předávají z ruky do ruky Mírovou pochodeň. Každý s ní symbolicky posílá do světa své mírové přání.

Nakonec nás čeká běh kolem světa. Běžci s vlajkami kontinentů rozmístění kolem hřiště představují celou zeměkouli. Děti i učitelé pomyslně obíhají celý svět. U každého kontinentu dostanou razítko do cestovního pasu běžce, který od nás získali. Zdá se, že všichni už mají v pasech razítka všech kontinentů. Ještě zbývá společná fotografie a pak rozloučení. Za doprovodu starších dětí vybíháme na trasu. V další obci nás už čekají mladší i starší dobrovolní hasiči a pan starosta. Tak běžíme, ať jsme tam včas...

Takových setkání máme každý den domluveno přibližně pět. Díky střídání uběhneme jako tým šedesát až sto kilometrů. O víkendech navštěvujeme místo škol dětské domovy a bývá čas prohlédnout si i některá krásná místa na trase. Za ty roky už máme docela dobře proběhanou skoro celou republiku.

Mezi městy a obcemi běháme hlavně po silnicích, ale někdy i po turistických značkách a cyklostezkách. Doprovodná vozidla pak jedou napřed a čekají na nás. Ne vždy jsou směr nebo cyklostezka dobře značené, tak je z toho občas docela dobrodružství. Letos jsme takhle v lese na cyklostezce ztratili běžce z Islandu. Po hodině a půl to vypadalo docela beznadějně, zkoušeli jsme i modlitby. Nakonec jsme ho přeci jen našli. Říkal nám, že na Islandu mají dobré pravidlo: když se ztratíš v lese, tak si stoupni. Většina z mála stromů jim totiž sahá asi tak do pasu. To u nás bohužel nefunguje.

Dobrovolní pomocníci

Další jihočeská obec Světlík leží z našeho směru trochu mimo hlavní silnice. Rozhodli jsme se tentokrát pro polní cestu. Když se pan starosta dozvěděl, že naše mezinárodní skupina běžců-dobrovolníků poběží i přes jeho obec, připravil pro nás hned několik překvapení.

Blížíme se ke Světlíku a nevěříme svým očím: polní cesta je k nepoznání. Z bahnité rozježděné brázdy se spoustou velkých děr je najednou docela pohodlná silnička posypaná kamínky. Pan starosta s dalšími dobrovolníky totiž pro nás neváhali svépomocí cestu opravit, aby to vydržely naše nohy i doprovodná vozidla. Moc děkujeme! A to není všechno. Nejen, že v obci připravili výborné občerstvení, ale rozhodli se také, že společně zasadíme mírový strom. Svůj kousek zeminy přidávají i všechny děti. Na velký kámen vedle stromu místní přidělali pamětní plaketu. Bude všem připomínat, že dobro v lidských srdcích roste jako tento strom.

Srdce s láskou darované

Mnoho škol na trase Mírového běhu se na setkání připravuje dlouho dopředu. Dívají se na film o běhu, sledují reportáže na webu a kreslí nádherné obrázky. Z nich vytvářejí inspirující výstavu nebo je posílají dalším školám. Hodně mi to připomnělo úžasný projekt Srdce s láskou darované, jehož setkání vítězů v Poslanecké sněmovně jsme se letos mohli také účastnit. Z celého projektu je cítit radost, nadšení a skutečný mír. Upřímně za to děkujeme všem dobrovolným organizátorům a redakci časopisu AGE, kteří do této akce nejen pro děti vkládají své velké „Srdce s láskou darované“.

Z jižních Čech jsme přeběhli na Vysočinu, Moravu a pak přes Beskydy na Slovensko. Náš tým v letošním roce uběhl přes Českou republiku více než 900 kilometrů, navštívil desítky škol a dětských domovů. Proběhl bezpočet měst a obcí, kde se běhu účastnili nejen místní lidé; často společně s dětmi a běžci zasadili mírový strom. Mírovou pochodeň si v Česku předalo více než 6000 lidí, kteří vyslali do světa své mírové přání. Letošní „kulatý“ třicátý ročník tak byl skutečnou oslavou mírové myšlenky, s níž Sri Chinmoy běh založil. A my se těšíme na setkání v příštím roce třeba i u vás ve škole.

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 5 / 2017 na straně 30-32.