Dvě stě kilometrů do školy, a ještě k tomu v sobotu? Ano, v české škole v Miláně dokonce s chutí!
Představte si děti, které po náročném týdnu, kdy v italských školních zařízeních tráví většinu dne, v sobotu ráno nadšeně vyskočí z postele a do školy se vyloženě těší. Tentokrát však do té české. České školy Milán. Vím to. Jsem jejich ředitelkou, i když pro všechny – malé i velké – jsem prostě a jednoduše Soňa. Znám každého žáčka jménem stejně jako jejich rodiče, prarodiče i zvířecí miláčky. Znám jejich silné stránky, úspěchy i bolístky. A už čtyři roky vstávám a usínám s pomyšlením na ně. Není to moje zaměstnání, je to poslání.
Naprostou většinu našich žáků tvoří děti ze smíšených česko-italských rodin. V některých případech se jedná o rodiny české, které jsou zde pracovně. Objevuje se ale i fenomén „třetí generace“, kdy je českým občanem jeden z prarodičů, a jeden z rodičů žáka má tedy české kořeny, ale už se narodil a žije v Itálii. Všechny tyto děti jsou minimálně bilingvní, i když typ bilingvismu, jakož i úroveň znalosti českého jazyka se dost liší.
Když tento projekt startoval, dětí se scházelo šest. Dnes, ve čtvrtém školním roce fungování, už je to skoro desetinásobek! Dojíždějí k nám žáci nejen z Milána a jeho blízkého okolí, ale ze všech koutů Lombardie a dokonce i z ostatních přilehlých regionů. Jezdili byste do školy téměř dvě stovky kilometrů tam a stejně nazpátek? A vidíte, třeba našim žákům z Verony tak silná motivace nechybí. Stejně jako těm z Turína či Alessandrie.
Když je práce zábavou
Známé přísloví „Nejdřív práce, potom zábava!“ jsme si upravili tak trochu po svém. Práce je pro nás jednoduše zábavou. Zásluha patří především skvělému pedagogickému týmu. Vyučující, kteří by měli předepsané pedagogické vzdělání, není v zahraničí lehké najít. Obvykle vykonávají úplně jiné povolání. Jedno však nutně mít musí: velikou lásku k dětem. Tu nenasimulujete. Děti mají radary. Vycítí, pokud nejste autentičtí.
Česká škola Milán je tzv. doplňkovou školou. Fungujeme o víkendech: výuka probíhá v sobotu jednou za 14 dní a doplňují ji další činnosti a nadstavbové akce. Vyučujeme český jazyk a literaturu, dějepis a zeměpis českých zemí.
A teď si zkuste představit, že všechno to, co se děti doma v České republice v těchto předmětech učí po celý školní rok, musíme u nás zvládnout během několika málo sobot. Naučit se (děti) a naučit (vyučující).
K tomu jsou zapotřebí dva základní předpoklady: schopnost hledat neustále nové alternativní a co nejefektivnější metody a způsoby vyučování a obrovská motivace. A to máme já i moji kolegové neustále na paměti, když vymýšlíme, jak děti co nejvíce naučit a jak jim to co nejvíce zpříjemnit.
V naší škole si děti v lavici moc neposedí. Hrají si, soutěží, vyrábějí, tančí a zpívají... A přitom absorbují pořádnou dávku češtiny i gramatických pravidel a jevů. Většina z nich na konci českého školního roku vykonává zkoušky z těchto předmětů ve své české kmenové škole a dostává české vysvědčení. Objevují se na nich jedničky, maximálně dvojky. Tak úspěšní naši žáčci jsou!
Hrdost na české kořeny
Naším dalším cílem je kromě vlastní výuky v rozsahu požadavků Rámcového vzdělávacího programu MŠMT ČR přirozeně posilovat povědomí dětí o českých kořenech, seznamovat je s českými tradicemi, historií a kulturou, ale také navazovat vědomí soudržnosti mezi českými krajany, a tím přispívat k rozvoji komunity. K tomu slouží nadstavbové aktivity, které jsou otevřené nejen našim žákům, ale i všem ostatním krajanským dětem a jejich rodinám, i starším krajanům.
Máme spoustu projektů. Třeba loni jsme se vydali po stopách Marie Terezie zde v Miláně, pravidelně se účastníme vypsaných českých dětských soutěží, navazujeme spolupráci se školami v České republice, slavíme významná výročí našich dějin a pěstujeme naše české tradice. Podporujeme české čtenářství (naši knihovnu stále doplňujeme), účastníme se Noci s Andersenem spolu s ostatními českými školami a knihovnami a společně s některými českými komunitami v dalších zemích dokonce vydáváme časopis Krajánek pro české bilingvní děti ze všech koutů světa. Naši žáčci do něj přispívají svými ilustracemi nebo informacemi o tom, jak se jim žije právě zde v Itálii. Snažíme se přivézt do Itálie českou kulturu ‒ jezdí za námi spisovatelé, režiséři, výtvarníci, hudebníci a další zajímaví lidé, ale i někteří odborníci, kteří předávají své znalosti rodičům i pedagogům.
Jsme velká česká rodina
Je toho opravdu obrovské množství, co zde pro krajany a zejména naše děti děláme. Jsem pyšná na to, že se mi podařilo vybudovat plně profesionální školu, i když vše stále probíhá na zcela dobrovolné bázi. Všichni máme svá zaměstnání, životy, další aktivity. A ve volném čase vytváříme něco, co je a bude obrovským přínosem pro naše děti i pro naši rodnou milovanou vlast. Intenzivní české prostředí i v tomto koutu severní Itálie.
Bez jedné věci by to všechno ale nešlo: víc než škola jsme jedna velká česká rodina. Sedm báječných lidí z řad vyučujících, kteří ve svém volném čase vymýšlejí, vyrábějí didaktické pomůcky a v sobotu věnují svůj volný čas ne odpočinku, ale komunitě. Krajané. Rodiče, kteří nás podporují a aktivně se do života školy i komunity zapojují. Děti, které jsou nesmírně šikovné a motivované dál rozvíjet své schopnosti a nadání a především objevovat a posilovat své české kořeny a vše, co k nim patří. Všechno, co dobrovolně děláme, je vedeno nesmírnou a neutuchající láskou k češtině, k naší české vlasti, snahou o budování a udržování vazeb na ni a šíření jejího lesku i zde, v našem druhém domově, mezi italskými spoluobčany.
Nic z toho, co se zde pod mýma rukama zrodilo, jsem se neučila, ani jsem nikdy předtím nedělala. Někdy mám pocit, že jsem za poslední čtyři roky vystudovala hned několik vysokých škol – pedagogiku, psychologii, práva a legislativu, informatiku, management... Chodím spát pozdě v noci a brzo ráno vstávám, abych nic a nikoho neošidila. Počínaje svou rodinou. Ale výsledkem je úžasná a pospolitá česká komunita, jejímž tepajícím srdcem je právě naše česká škola, jakož i obrovská satisfakce vidět zde vyrůstat další generace, které – stejně jako já... jako my všichni zde... jako všichni ti, kdo nás z vlasti i tady podporují... mají v srdci neutuchající lásku k Čechám a českým kořenům a obrovskou hrdost na české úspěchy.
Česká škola Milán
Je pulzujícím srdcem a jedinečným silným a stabilním agregačním centrem severoitalské krajanské komunity. Projekt zaměřený na podporu rozvoje českého jazyka a českého povědomí u přirozeně bilingvních dětí pocházejících z česko-italských rodin žijících v Miláně, celé Lombardii i přilehlých regionech i na šíření povědomí a informovanosti rodičů o možnostech a metodách bilingvní výchovy se zrodil v lednu roku 2013. Z původního setkávání rodičů s dětmi došlo ve školním roce 2014–2015 k vytvoření vlastní české školy. V letošním školním roce otevřela ČŠM čtyři třídy pro předškolní věk, 1., 2. a 3. ročník, jednu smíšenou třídu, ve které je několik starších žáků (4., 7. a 8. ročník), a školní družinu.
V návaznosti na ostatní kulturně vzdělávací akce Spolku krajanů a přátel ČR a ve spolupráci i s ostatními institucemi se snaží zajišťovat různé nadstavbové aktivity doplňující vlastní pedagogickou činnost a seznamovat děti s důležitými českými tradicemi, zvyky a českou kulturou.
Česká škola Milán přihlásila do naší soutěže Srdce s láskou darované hned tři soutěžní práce. Jak říká její ředitelka Soňa Alfieri, cíle, jimiž jsou podpora tradičních lidských hodnot, jako je láska, přátelství, rodina a vzájemná úcta, podpora týmové práce a rozvoj tvůrčích dovedností dětí i radost z vlastnoručně vytvořených výrobků, z darování a sdílení radosti v kolektivu, jsou totiž jejich škole přirozeně vlastní.
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 1 / 2018 na straně 20-22.