Muzeum hrou: Rychnovské muzeum se otevírá ještě víc školám
Muzeum a galerii Orlických hor jsme vám představili v minulém vydání AGE. Jeho pobočky najdete rozeseté napříč touto dosud turisticky ne zcela doceněnou krajinou a jejich zaměření je natolik různorodé, že potěší jak milovníky umění, tak přírody či krásné paličkované krajky. S novým školním rokem si připravilo spoustu překvapení hlavně pro školy a rodiče s dětmi.
Děti se stávají ve svých myšlenkách ptáčky létajícími nad krajinou.
Muzeum a ještě o trochu více galerie jsou někdy pro obyčejné smrtelníky, zvláště ty mladší, bohužel synonymem nudy. Čas zkostnatělých institucí je však dávno pryč. I díky muzejní pedagogice, o což se chceme snažit i v rychnovském muzeu a jeho pobočkách. Mnohým možná vytane v mysli myšlenka, že nám jde hlavně o to zvýšit návštěvnost. Ano, je tomu tak, ale naším hlavním cílem je vytvořit z našich poboček kromě míst poučení také centrum zábavy a setkávání. A především prostor, odkud si budou návštěvníci odnášet příjemný pocit a budou mít chuť se k nám vracet.
Letem ptačím světem
K vytvoření prvního edukačního programu byl jako stvořený Památník Karla Plachetky, který ve svých stěnách ukrývá kouzelný ptačí svět. K expozici byly připraveny dva edukační programy, Pípáci a Tajní agenti, přičemž první je určen pro mateřské školy a dětem z prvních tříd ZŠ a druhý žákům prvního stupně ZŠ. Pípáci využívají práci v kroužku, ale například i relaxaci, během níž se děti stávají ve svých myšlenkách ptáčky létajícími nad krajinou. Nechybí ale ani pohádky či omalovánky, přičemž ke každé skupince dětí přistupujeme individuálně a program přizpůsobujeme jejich věku.
Ve druhém zmíněném programu se z dětí stávají detektivové, kteří ve skupinkách postupně odhalí šest tajných ptačích agentů a zjistí o nich všechny podrobnosti. K tomu slouží ukryté nápovědy a formulář tajného agenta. V programu však nechybí ani informace z ptačího světa a také pracovní list pro jejich zopakování. I v něm jsme se chtěli vyhnout klasickým otázkám a odpovědím, a proto je tvořen spojovačkami, hádankami a nechybí ani bludiště. Program si už několikrát užívali také klienti z Ústavu sociální péče Domečky Rychnov nad Kněžnou. I jim se tak mohl otevřít kouzelný ptačí svět.
Jak se vstupuje do obrazu
V tomto roce získalo Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou také grant Ministerstva kultury na podporu výchovně vzdělávacích aktivit v muzejnictví, a to pro vytvoření edukačního programu pro Orlickou galerii. Program s provokativním názvem Umění není mučení je stejně jako ten předchozí rozdělen podle věku žáků na tři úrovně.
Nejmladší děti a žáky prvních a druhých tříd čekají tři lekce. V první se seznámí s barvami, dozvědí se, jak vznikají a co vlastně ta barva je, ale prakticky si také vyzkouší, jak jednotlivé barevné odstíny namíchat. Vejdi se mnou do kouzelné krajiny je lekce věnovaná krajinomalbám, které tvoří hlavní část stálé expozice Orlické galerie. Za pomoci relaxace s dětmi doslova vstoupíme do oživlých obrazů a užijeme si tak podzimní déšť díla Antonína Hudečka či vůni smrkového lesa Antonína Slavíčka.
Díky barevným plexisklům děti poznají, jak velký vliv má barva na náladu a celkový ráz obrazu. Na závěr nechybí ani tvoření v galerijní dílničce, kde si pomocí pastelek děti vytvoří tu svou vlastní kouzelnou krajinu. A v poslední lekci děti zavedeme do světa grafiky. Výtvarné umění není totiž pouze svět štětce či tužky, ale také například rydel či suché jehly. Zjistí, jak se z obyčejného otisku stane umělecké dílo, a samy si vyzkouší linoryt.
Vyrob si foťák jako Leonardo da Vinci
Program Umění není mučení 2 je určen pro žáky třetích až pátých tříd ZŠ. V některých lekcích je shodný s programem předchozím, ale s přihlédnutím k věku dětí se rozšiřuje o další informace. A hlavně o čtvrtou lekci věnovanou fotografii. Žáci se nejen dozvědí o vzniku fotografie a vývoji fotoaparátů, ale z plechovky od chipsů si vyrobí vlastní cameru obscuru, kterou používal i slavný Leonardo da Vinci.
Třetí program Orlické galerie z řady Umění není mučení je určen žákům druhého stupně a zaměřuje se především na jednotlivé grafické techniky. V tomto věku začínají mít některé děti strach brát tužku či štětec do ruky, protože se jim výtvory nedaří. Sama jsem si tyto pocity odnesla až do dospělosti. Technika linorytu a suché jehly přináší však zcela jiné možnosti. Vzniklé otisky z výšky, ale i hloubky by, doufáme, mohly v žácích probudit opět zájem a zápal pro umění.
Pojďte si hrát
Prostor galerie chceme otevřít nejen školním třídám, ale všem bez rozdílu věku. Proto jsme v létě otevřeli pravidelné výtvarné dílny na různá témata, ve kterých bychom chtěli pokračovat, a představovat tak zájemcům různé výtvarné techniky. K tomuto záměru slouží vydělení tzv. herny z muzejních a galerijních prostor na Kolowratském zámku. Ta se stala jak zázemím pro různé výtvarné dílny, ale také místem na zábavu a hry. V herně je kromě dílen vždy umístěna také interaktivní část k aktuální muzejní výstavě. Nyní je například na téma roku 1918 a vzniku samostatného Československa.
Také k výstavě Mezi lvem a orlicí: Rychnovsko a vznik samostatného Československa, přestože se jedná o krátkodobou výstavu, vznikly edukační programy. Mladší žáky budou provázet maňásci lva a orla, ale také pracovní list ve formě komiksu. Na ty starší už budou čekat novinové články a fotografie z vybraného období, ze kterých budou ve skupince vytvářet časovou osu událostí kolem roku 1918.
Do budoucna plánujeme vytvoření stálého edukačního programu i k ostatním pobočkám Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, a to k Muzeu krajky Vamberk a Sýpce – Muzeu Orlických hor. Přemýšlíme i o samoobslužném kufříku pro expozice Orlické galerie, kde na návštěvníky bude snad čekat kouzelná víla Prášilka zakletá do podoby prachovky. Ale o tom až někdy příště.
Text: Martina Marxová
Foto: archiv muzea
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 4 - 5 / 2018 na straně 38-39.