Vánoce, Vánoce přicházejí
Zase ten rok utekl nějak rychleji. Naše nejkrásnější svátky, Vánoce, už jsou opravdu za dveřmi. Kdo by neměl rád něžnou náladu koled, radost z rodinné pospolitosti či vůně řady vánočních dobrot? A samozřejmě to dětské nadšení z dárečků.
Něco málo z historie
Jedním z hlavních úkolů muzeí je uchování vzpomínek a tradic minulosti, a proto bychom chtěli některé z nich alespoň trochu připomenout na těchto řádcích. Čas adventu je tradičně v křesťanství brán jako doba čekání na narození Krista. Každý den byl zahájen bohoslužbou zvanou roráty. Konala se před svítáním a během ní se zpívaly tzv. rorátní písně. Koledy je nahradily až v samotném vánočním čase. Doba adventu zahrnuje vždy čtyři neděle před Štědrým dnem. Dnes nám je symbolizují čtyři svíce na adventním věnci, avšak dříve to byl rorátní sloupek vyrobený z „nekonečné“ voskové svíce a svinutý do různých tvarů.
Jesličky se v českých zemích stavěly až po polovině 16. století, a to nejprve v kostelích a klášterech. Později se objevují také ve šlechtických a měšťanských rodinách. V průběhu 19. století se pak tento zvyk dostává do venkovského prostředí a stává se jedním z hlavních rysů českých Vánoc. Betlémy byly vyráběné z různých materiálů (papír, dřevo, mech) a pestře omalované. S oblíbenými skříňkovými betlémy pak obcházeli koledníci jednotlivé domy. Před příchodem vánočního stromečku se u betlémů předávaly také dárky. Tradiční zdobení vánočních stromků je totiž zvyk celkem nový a všeobecně se rozšířil až na konci 19. století. I dříve se však v domácnostech objevovaly zelené větvičky a jmelí jako symbol světla a nového života, kdy dochází k propojení tradic zimního slunovratu a narození Krista.
Na štědrovečerní tabuli našich předků bychom jen těžko hledali pro nás tradičního kapra a bramborový salát. Dřívější tabule měla obsahovat vše, co se za daný rok v hospodářství urodilo. Chybět nesměla polévka z hrachu či čočky, kaše s medem a perníkem, kuba z krup a hub či odvárka ze sušeného ovoce a ořechů. Se Štědrým dnem se pojí i mnoho zvyků jako krájení jablek, házení střevícem, lití olova, které často přetrvaly do dnešních dnů.
Oslavy Vánoc v Orlických horách
K udržení společného dědictví krásných vánočních tradic chce přispět i Muzeum a galerie Orlických hor (MGOH). Již několikátým rokem je tak v sobotu před první adventní nedělí možné si v jedné z jeho poboček, Sýpce v Rokytnici v Orlických horách, vyrobit svůj adventní věnec.
K době Vánoc patří neodmyslitelně také jarmarky. Jejich chápání se postupem času posunulo spíše k lidové zábavě, avšak v Rokytnici v Orlických horách se snažíme o vrácení jeho původního chápání, kterým je trh. Na vánočním jarmarku tak mohou návštěvníci druhou prosincovou sobotu zakoupit nejrůznější pochoutky, ale i dekorace či tradiční lidové výrobky. Nebudou chybět ani zástupci již spíše pozapomenutých řemesel jako hrnčíři, dráteníci či košíkáři. Součástí jarmarku bývá i bohatý kulturní program. Zpívá se, tančí a děti se mohou zapojit do lidových tradic či si nazdobit vlastní perníček. Letos plánujeme i loutkové představení v podání naší divadelní společnosti Muzejní kufr.
Další jarmark se koná v sobotu 15. prosince v Rychnově nad Kněžnou, kde se Muzeum a galerie Orlických hor spojily s dalšími organizátory – místním Domem dětí a mládeže a Správou Kolowratského zámku. Díky tomuto propojení se vánočně naladí doslova celý Kolowratský zámek. Stejně jako v Rokytnici čeká na návštěvníky spousta dobrot a o kulturní program se postarají děti. V posledních letech jarmark také doprovázela velká výstava betlémů. Součástí je vždy oblíbená dětská dílna a ukázka tradičních řemesel, jako je paličkování, tvorba perličkových ozdob, výroba svíček atd.
Podobně ožije vánoční náladou většina našich měst a obcí. A tak vám přejeme nádherný advent a kouzelné vánoční svátky!
Text: kolektiv MGOH
Foto: archiv MGOH
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 6 / 2018 na straně 19.