• O vydavateli
  • Reference
  • Ceník
  • Archiv
  • Články
  • TECH EDU
  • Soutěž
  • Kontakt
  • Pomáháme ptáčkům. Ale víme, jak nejlépe?

    Text: Martina Hošková

    Foto: Dalibor Netopil

    AGE 1 / 2020

    Do konce února probíhal v botanické zahradě v pražské Troji již 12. ročník venkovní ornitologické výstavy nazvané Jak krmit ptáky. Jelikož v zimě má zahrada otevřeno pouze do 16 hodin, počkali jsme si, až bude o víkendu hezké počasí a nebude nás honit čas, a pak jsme se vydali na vlastní oči informace o ptáčcích prozkoumat.

    Autobus městské hromadné dopravy nás od metra pohodlně dopravil až na zastávku Botanická zahrada, od níž se za pár minut příjemnou procházkou mezi vilkami dostanete ke vstupní bráně Jih. Mimo sezonu se za vstup do venkovních expozic neplatí, prošli jsme tedy opuštěnou branou a vesměs ještě spící přírodou pokračovali dál směrem k bistru, poblíž kterého se výstava měla nacházet.

    Úvodní informační panel jsme objevili umístěný přímo na bistru a kromě krátké upoutávky nás upozornil i na několik zajímavých knižních publikací zabývajících se problematikou ptáků v zahradách a kolem lidských obydlí. Názvy knih mluví za vše: Krmíme ptáky, Ptáci na zahradě, Ptačí budky a krmítka a Ptačí zahrada. Bistro vypadalo útulně, tak jsme neodolali a ochutnali víno ze zdejší vinice svaté Kláry (to pro dospělé) a teplé banánové smoothie s kakaem (děti), přičemž jsme se ani na chvíli neodchylovali od tématu a prohlíželi si zalaminovanou brožurku Ptáci naší zahrady s krásnými fotografiemi a popisem ptáků žijících zde v Botanické zahradě hlavního města Prahy.

    Přikrmujte celoročně

    Hlavní část výstavy jsme nemuseli hledat dlouho, hned po pár krocích jsme spatřili různé typy krmítek i s různým krmením a kousek dál několik dalších, podrobnějších informačních panelů. Dozvěděli jsme se nejen, že ptáky je dobré a někdy i nutné vhodným způsobem přikrmovat, ale možná poněkud překvapivě, že je potřebné v přikrmování pokračovat celoročně. Důvodem je silný úbytek hmyzu, což způsobuje, že některé ptačí druhy nedovedou úspěšně zvládat odchování mláďat, případně vůbec nezahnízdí. Pokud však v krmítkách naleznou potravu, nasytí se ptačí rodiče v nich a nedostatkový hmyz přinesou svým mláďatům.

    Velmistry v přikrmování ptáků jsou Angličané, největší ochránci ptáků na světě. Stejně jako poslední dobou u nás i v Anglii v zimě vládne mírné klima a sníh i tuhý mráz jsou výjimkou. Přesto právě zde rozšířili přikrmování ptáků na celý rok. Krmítka na jaře možná zůstanou zdánlivě opuštěná, ale nemylte se: ptáci z nejbližšího okolí o nich dobře vědí, a jakmile pocítí nedostatek potravy, kontrolují je.

    Jak na krmítka

    Pro přikrmování ptáků můžeme použít řadu různých krmítek. Snad nejznámější je typ připomínající malou chaloupku, který splňuje základní požadavek: do krmítka nesmí pršet či sněžit. Zbytky potravy lze navíc snadno odstranit a krmítko vyčistit, budeme-li pamatovat na to, aby bylo možno jednu stranu spodní ohrádky na chvíli odstranit. Ke krmení, jak jsme viděli i v krmítkách umístěných v botanické zahradě, můžete využívat semínka slunečnice ‒ pozor však na to, že třeba kosové černí si je nedovedou sami otevřít! Pomoc je jednoduchá, semena jim předem, například válečkem na těsto, pomačkáme. Kromě semínek se určitě doma najdou jablka či ovesné vločky, které můžeme mírně navlhčit rostlinným olejem.

    Pro hmyzožravé ptáky, především sýkorky, ale i červenky, strakapouda či žlunu, můžeme připravit krmítko jiné: kmen či silnější větev s vyvrtanými otvory o průměru 20 až 30 mm, do kterých namačkáme speciálně připravené „knedlíčky“ z následujících ingrediencí: rostlinný tuk, ovesné vločky, neslaná strouhanka, rozdrcené dětské piškoty, mák, pomačkaná slunečnice, rozdrcené oříšky, popřípadě i hrozinky. Pod každý otvor vyřízneme mělké stupátko, tak aby se na něm neudrželi větší ptáci.

    Kromě jídla potřebují ptáci samozřejmě i vodu. Tu mohou získat i z již zmiňovaných jablek či ze sněhu. Pokud na zahradě žádný přirozený zdroj vody není, je dobré použít vhodnou mělkou nádobu a vodu do ní doplňovat. Nádoba nesmí být příliš hluboká, aby se v ní především mladí a nezkušení ptáci nakonec neutopili.

    Budku zvládnete taky

    Schválně, zeptejte se dětí, jestli vědí, jaký je rozdíl mezi ptačí budkou a krmítkem. Správná odpověď zní, že budka slouží k hnízdění. Vždy ji navrhneme tak, abychom ji mohli po skončení hnízdní sezony (na podzim) vyčistit, tj. odstranit stará hnízda. Proto musí být otevíratelná. Nejvýhodnější je řešení, které umožňuje otevírání celé přední stěny.

    Dno budky musí být vždy vsazeno dovnitř, aby se v žádném případě nemohlo uvolnit. Tloušťka prken je ideální mezi 20 až 25 mm, vnitřní stranu nehoblujeme, mláďatům tak usnadníme jejich první výstup při jejich „vyvádění“. Prkna musí být dokonale vyschlá a pro jejich spojování používejte raději vruty, nikoli hřebíky, lépe a déle drží. Abyste co nejvíce zabránili přístupu nebezpečným predátorům, nedělejte žádné bidýlko a střechu vyrobte mírně skloněnou dopředu, s přesahem alespoň 10 cm.

    Připravujeme-li svou budku pro zpěvné ptáky, nedáváme žádnou vystýlku, očekáváme-li ale hnízdění poštolky či sovy, dáváme na dno trochu pilin, hoblin či suchého jehličí. Aby budka vydržela dlouho a byla pro všechny kromě svých obyvatel méně nápadná, použijeme k povrchové úpravě přírodě blízké barvy.

    Opeření přátelé

    Pomozme ptákům ve svém okolí tím, že je budeme vhodně přikrmovat, připravíme jim mělké napajedlo, a možná dokonce vyrobíme budku k hnízdění. Oni se nám za to odvděčí svou přítomností. Jistě se pak neubráníme tomu, abychom je pozorovali, a postupně se s našimi opeřenými přáteli začneme víc a víc seznamovat. Pospěšte si, už na vás čekají: vrabec, kos, straka, červenka, sojka, kavka, drozd, žluna, sýkorka, strakapoud, špaček, vlaštovka, konipas, pěnice, hýl, brkoslav, datel, stehlík, pěnkava, rehek…

    Text: Martina Hošková

    Foto: Dalibor Netopil

    Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 1 / 2020 na straně 30-31.