Srdce nehasnou

2. místo veřejné hlasování na internetu - 7 382 hlasů, v 6. ročníku Srdce s láskou darované

ZŠ a MŠ Stará Ves nad Ondřejnicí

Školní družina (13 dětí) pod vedením paní učitelky Zuzany Stejskalové

Na soutěž Srdce s láskou darované jsme narazili na internetu náhodou. Přestože jsme myšlenku celé soutěže poznali až začátkem ledna, rozhodli jsme se s našimi žáky ze školní družiny jedno srdce vytvořit a darovat ho.

Jsme ze základní školy na okraji Ostravy. V prosinci minulého roku Ostrava, a vlastně s ní i celá Česká republika, zažila nešťastnou událost, která se nedá lehce přehlédnout nebo na ni zapomenout. Z ostravské nemocnice se kvůli střelbě nevrátilo domů několik lidí a právě jejich rodinám bychom chtěli srdce věnovat.

V den, kdy se neštěstí stalo, byl na nesprávném místě i náš bývalý žák se svým strýcem. Oba jsou z naší obce Stará Ves nad Ondřejnicí a někteří žáci a zaměstnanci je osobně znají. Náš bývalý žák se po zranění domů vrátil, ale jeho strýc bohužel ne. Proto jsme s žáky nemuseli dlouho přemýšlet, komu bude naše srdce s láskou darované.

Rozhodli jsme se naším srdcem podpořit všechny, které tato událost zasáhla.

I když se těžko hledají slova povzbuzení, chceme vám z celého srdce říct…

…že věříme, že máme o několik dobrých andělů víc;

…že se rozsvítily další hvězdy na obloze;

…že jsme přesvědčeni, že díky vzpomínkám srdce nehasnou.

Žáci předali srdce rodině v naší obci, kterou zmiňovaná událost připravila o jejího člena. Maminka i sestra přijaly naše srdce plné andělů s velikou vděčností a nám se podařilo splnit poselství celého projektu. Naši andělé, kteří vznikli z otisků rukou, se dotkli srdcí, co se jen velmi pomalu hojí po tak těžkém zranění. Věříme, že naším činem a snahou pomoci jsme alespoň malou ránu v srdcích zahojili. A taky jsme si uvědomili, jak je život nepředvídatelný a jak důležitá je lidská podpora v těžkých chvílích.

Symbolicky je srdce věnováno všem, kteří v ten den nebo krátce poté přišli o blízkého člověka. Myslíme na vás, i když si většina z nás tak náročnou situaci nedokáže ani představit.

„Ať jste zase šťastní.“ Nela

„Je nám to moc líto.“ Bert

„Myslíme na vás.“ Dita

„Snad se to už nestane.“ Bert

Naše pocity nejlépe vystihují slova této básně.

Ze srdcí nám neodejdou

Pavel Volodkovič

Navěky nám zamávali, svůj kus sebe s láskou dali, vím, že ještě nechtěli tančit v nebi s anděly.

Ze srdcí nám neodejdou, vždy se nám tam lásky vejdou jako všechny vzpomínky, ať jim hoří plamínky.

Tátové a také mámy hledí na nás skrze rámy s černou stuhou v obrázku, žili jak my pro lásku.

Vzpomínky se nevytratí, tam k nim vede mnoho tratí, jednou u nich spatříme hvězdy, kterým patříme.

Žáci z III. oddělení školní družiny Nela, Naty, Štěpa, Štěpánka, Tomáš, Dita, Hynek, Štěpán, Vašek, Lukáš, Martin, Radim a Bert

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 2 - 3 / 2020 na straně 52-53.