Pečujme o sebe vzájemně, o naše vztahy. Děkuji všem, kteří pomáhají

„Mezigenerační spolupráci a solidaritu považuji za základ spokojené společnosti. Aktuálně nám její důležitost ukázala také současná epidemie. Bez vzájemné pomoci a pochopení se neobejdeme v žádném věku. Proto jsem velmi ráda, že váš časopis se tomuto důležitému tématu věnuje,“ řekla nám hned na úvod našeho setkání Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí.

Srdce seniorům, ale i sociálním pracovníkům a zdravotníkům

Co pro vás osobně tedy znamená mezigenerační spolupráce?

Především respekt, pomoc, vzájemné porozumění i setkávání napříč generacemi. V dnešní době se od sebe generace často oddělují a většinou trávíme čas jen se svými vrstevníky. Lze to vidět zejména u dětí, které jezdí k prarodičům jen občas na víkend. Stejně tak mnozí senioři žijí osaměle nebo pouze v okruhu seniorů a s mladší generací mají velmi malý kontakt.

Vidím tedy jako důležité propojování generací skrze různé aktivity, jako jsou například čtecí babičky, sdílené bydlení studentů a seniorů nebo vystupování dětí v domově pro seniory. Samozřejmě každý by měl začít nejdříve u sebe a pečovat o vztahy se svými rodiči, prarodiči, budovat vzájemnou úctu a samozřejmost vzájemné pomoci, a být tak příkladem i pro své děti.

Toto číslo AGE je věnováno vítězům projektu Srdce s láskou darované. Zapojily se do něj děti ze škol a školek, které vytvořily nejrůznější výrobky, divadelní představení nebo videa s písničkami a darovaly je často také seniorům ve svém okolí. Komu byste takové srdce darovala vy?

V současné době bych takové srdce věnovala nejspíše všem sociálním pracovníkům, lidem v sociálních službách a zdravotníkům, jejichž práce si velmi vážím a kteří během epidemie ukázali, že svou práci dělají s láskou a posláním pomáhat druhým. Všichni máme za sebou velmi náročné období a já děkuji všem, že to nevzdali a pomáhají dál.

Pandemie ukázala, jak obrovskou roli ve společnosti hraje péče ve všech podobách.

Krize odhalila, co je důležité

Epidemie covidu-19 je velkou zkouškou pro všechny z nás. Jak už jste zmínila, ukázala nám také důležitost zmíněné mezigenerační spolupráce, co dalšího jsme se podle vás za tento už více než rok života v „nouzovém stavu“ naučili?

Jako každá krize v životě i tato epidemie posvítila na opomíjené problémy. Podle mě osobně nejvíce pandemii odnesly ženy, od těch se očekávalo, že automaticky zůstanou doma s dětmi a zvládnou nejenom péči o ně a o domácnost, ale i svoji práci. Tento rok snad také konečně všem otevřel oči a potvrdil, jak moc nenahraditelní jsou ti, kteří pracují v sociálních službách nebo ve zdravotnictví a že by všichni měli za svou práci dostat nejenom společenské uznání, ale i odpovídající plat.

Jednoduše se ukázalo, jak důležitá je role péče v naší společnosti. Péče rodičů, profesionálů, ale i našich blízkých. Chtěla bych proto, aby péče byla ohodnocena, aby ženy nebyly trestány za dobu pečování o děti nebo své blízké nízkým důchodem nebo nižším platem. Přála bych si také, aby šlo lépe skloubit práci a rodinu. Proto prosazuji dostupné jesle nebo kratší pracovní dobu.

Zároveň ale poukázala také na fenomén osamělých seniorů, kterých je v České republice okolo osmi set tisíc. My všichni jsme tento rok pocítili, co to je sociální izolace, jak je těžké si udržet v takovém případě psychickou pohodu a optimismus. Tím se ale vracím znovu k důležitosti péče. Musíme totiž pečovat i o naše vztahy. Na téma podpory osamělých seniorů bych se ale chtěla rozhodně více zaměřit.

Abych ale nebyla pouze negativní, ukázalo se také, kolik aktivních a společensky angažovaných lidí ve společnosti máme, a to včetně seniorů. Lidí, kteří neváhali a rozhodli se dobrovolnicky pomáhat.

Co se povedlo

Dostáváme se k práci vašeho ministerstva. Jaké aktivity v oblasti mezigenerační spolupráce se vám podařilo zrealizovat?

Podařilo se nám například zavést do zákoníku práce institut sdíleného pracovního místa. O jednu pracovní pozici se tak mohou podělit dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou a stejnou pracovní náplní, což významně podpoří dostupnost flexibilních forem práce v ČR například pro maminky malých dětí, seniory nebo osoby se zdravotním postižením. Důležitou změnou bylo i navýšení příspěvku na péči pro osoby, které jsou v domácí péči.

Doufám také, že se podaří projednat návrh ČSSD, který nyní čeká na schválení v Poslanecké sněmovně, aby nárok na ošetřovné mohli mít i příbuzní, kteří nežijí ve společné domácnosti. V praxi by tak mohli pomoct s péčí o nemocné dítě pracující prarodiče nebo naopak dospělé děti by se mohly starat o své stárnoucí rodiče.

Dále podporujeme projekty zaměřené na mezigenerační spolupráci, tento rok to byl například projekt mezigeneračních aktivit neziskové organizace Mezi námi nebo projekt Aktivní stáří a podpora mezigeneračního soužití spolku Hurá na výlet! Ministerstvo už také mnoho let vyhlašuje soutěž Obec přátelská rodině a seniorům, kde jsou oceňovány obce realizující prorodinné a proseniorské aktivity.

Blíží se konec vašeho volebního období. Ministerskou funkci vykonáváte ve velmi vypjaté době, i přesto si udržujete stále úsměv na tváři a našla jste si i chvíli na náš rozhovor. Z čeho máte za své působení v čele Ministerstva práce a sociálních věcí největší radost?

Povedla se nám spousta věcí. Teď mě v rychlosti napadá zvýšení rodičovské, pravidelně rostly důchody, zavedení tzv. otcovské, kterou mohou čerpat otcové, aby mohli strávit první dny se svým dítětem, zvýšení minimální mzdy z 12 200 korun v roce 2018 na letošních 15 200 korun, po patnácti letech bylo schváleno náhradní výživné, které pomůže dětem samoživitelů a samoživitelek. Dále se podařilo navyšovat platy zaměstnanců v sociálních službách nebo zavést elektronickou eNeschopenku. Je toho doopravdy mnoho, na co mohu být pyšná!

V souvislosti s epidemií se MPSV podařilo ve velmi krátké době připravit program Antivirus, který ochránil milion pracovních míst. Dále pak zmíním ještě zavedení ošetřovného, které mohli rodiče čerpat po celou dobu uzavření škol a školek, nebo takzvanou „izolačku“ ‒ mimořádný příspěvek pro zaměstnance, díky kterému nepřichází v karanténě o část výdělku.

V současné době ještě doufám, že se podaří schválit důchodovou reformu. Chtěla bych, aby lidé, kteří celý život pracovali, z důchodu nejenom přežívali, ale mohli také důstojně žít. Navrhuji proto například dřívější odchod do důchodu pro náročné profese nebo ocenění žen za péči, protože ty mají dneska důchody v průměru o 2856 korun nižší než muži.

Děkuji vám za váš čas a milý rozhovor. Těším se na naši spolupráci v rámci projektu Srdce s láskou darované, jehož se Ministerstvo práce a sociálních věcí stane hlavním partnerem.

Také vám děkuji a těším se na další spolupráci.

Za rozhovor poděkovala Jana Jenšíková

Text: Jana Jenšíková

Foto: archiv MPSV

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 3 - 4 / 2021 na straně 18-19.