Hanka Melčová: Od dětství ráda tvořím. A jdu za tím, co mám ráda

„Když potkám slečnu či dámu s náušnicemi, které jsem vlastnoručně vyrobila, pokaždé se zatetelím blahem. Ten pocit se prostě nikdy neomrzí!“ říká Hanka Melčová, ve dne maminka dvou kluků a v noci grafička a šperkařka. Píšu to v tomto pořadí, protože tři chlapi doma jsou samozřejmě na prvním místě, grafičkou je bezmála dvacet let a šperky si přidala před pár lety jako třešinku na dortu. Jsou nádherně minimalistické, lehoučké jako pírko a rozhodně se v nich v davu neztratíte. S Hankou nás spojuje nejen časopis AGE, protože se podílí na jeho vizuální stránce, ale také projekt Srdce s láskou darované. Od začátku mu fandí a v tomto ročníku se rozhodla věnovat vedoucím vítězných týmů originální šperky své značky Notasheep.

Hani, kdy tě napadlo vyrábět šperky? A proč zrovna Notasheep?

K jakékoli tvorbě mě to vlastně táhne celý život. Myšlenka na Notasheep přišla před šesti lety, necelý rok potom, co se ze mě stala máma a život se mi tak trochu otočil. Pamatuju si ten večer, kdy jsem stála na balkoně, všude kolem klid, ale v hlavě mi to šrotovalo. Slovní hříčka not-a-sheep znamená „nebuď ovce“, tedy cítila jsem to jako apel k samostatnému myšlení a touze se nějak odlišit.

A jaké jsou tedy tvé šperky?

Mám ráda čistý design, geometrii a minimalismus. Mé šperky proto charakterizují čisté a jednoduché tvary. Momentálně se nejvíc věnuju tvorbě z různých druhů plexiskla, fascinuje mě, jak je lehké, a umožňuje tedy komfortní nošení i větších výraznějších kousků, nabízí širokou barevnou škálu. V kombinaci s komponenty z nerezové oceli jsou navíc vhodné i pro alergiky. Baví mě kombinovat, spojovat a vymýšlet nové tvary. Tomu samozřejmě předchází kreslení na papír a pak v grafických programech, kdy dostávají šperky první obrysy. Grafiku pak využívám i při vymýšlení motivů, které se následně do šperků gravírují.

Kde bereš inspiraci?

Všude kolem. Občas vidím zajímavý vzor na budově, spoustu nápadů jsem objevila i v přírodě, tam je té inspirace pořád spousta. Ráda vyrábím na zakázku, je to vždycky fajn změna. Co mi totiž vadí i celkově v životě, je stereotyp. I proto dělám některé šperky jen po pár kusech – aby to bylo pořád něco jiného. A snažím se je vymýšlet tak, aby se mezi sebou daly pohodlně kombinovat kousky z různých kolekcí.

Kdy sis uvědomila, že Notasheep už není jen koníček?

Letos před prázdninami, kdy mi došlo, že mám vlastně souběžně dvě zaměstnání. Tvorbu šperků jsem pořád brala jen jako okrajovou zábavu k počítačové grafice, ale s rostoucí základnou zákazníků (moc a moc jim děkuju za důvěru) jsem se rozhodla to otočit. Takže jako hlavní činnost mám svou srdeční záležitost, tedy šperky, a grafiku si nechávám jen okrajově a pouze pro pár klientů. V tomto rozhodnutí mi pomohla i celková pandemická situace, kdy jsem musela zvolnit a trochu víc popřemýšlet. A když mám něco, co mě tak moc baví, přeci se toho nevzdám J.

Co děláš nejraději, když zrovna nepracuješ?

Mám ráda přírodu a hory, s přibývajícím věkem pořád víc a víc. Takže když to jde, jsem ráda někde venku s rodinou. Taky běhám, i když nijak dobře, ale vyčistím si u toho skvěle hlavu, posílím astmatické průdušky a vlastně i sbírám inspiraci. Několik nápadů ke mně přilétlo zrovna při běhání. Taky moc ráda čtu, koukám na filmy a ještě radši spím. Možná taky proto, že spánku za poslední roky nebylo moc a pořád se to snažím nějak dohnat.

Proč ses stala partnerem Srdce s láskou darovaného?

Projektu Srdce s láskou darované fandím od samotného začátku. Hlavně proto, že dává dětem příležitost zamyslet se nad osudy jiných, a tím posiluje jejich empatii. Navíc jako máma vím, jak důležité je, aby mé děti měly ve školce a škole skvělé paní učitelky a pány učitele. Jejich práce si moc vážím, a proto bych ráda těm nejlepším z nich zapojeným do Srdce s láskou udělala také radost.

Měla bys na závěr nějakou radu pro čtenáře AGE, kteří ještě váhají jít za svým snem?

Určitě to, ať se během prvotních neúspěchů a zklamání, které zažije většina z nás, nevzdávají a zabojují. A nenechají se jen tak snadno odbýt. A pak jim na jejich cestě samozřejmě přeju velkou spoustu radosti a dobrých lidí kolem.

S Hankou Melčovou si povídala Jana Jenšíková

Foto: archiv H. Melčové

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 6 / 2021 na straně 30-31.