Srdce s láskou darované Anabelce a Lukášovi

2. místo, kategorie ZŠ (3. a 9. ročníky)

ZŠ Frýdek-Místek, Čs. armády 570

Skupina žáků ze tříd 5. C, 7. E a 9. B (26 dětí) pod vedením paní učitelky Jany Volné a Zuzany Grosmanové

Milí organizátoři projektu Srdce s láskou darované, jakmile jsme si začaly pohrávat s myšlenkou zapojit se s dětmi do soutěže, vůbec jsme netušily, jak nádherné a hluboké chvíle díky ní s dětmi prožijeme. A jak to vidí samotné děti?

Jednoho hezkého zimního dne přinesla paní učitelka časopis Age. Mysleli jsme si, že v něm nebude nic zajímavého. Ale pak jsme narazili na projekt Srdce s láskou darované. Velice nás zaujal. Přečetli jsme si o něm víc a shodli jsme se na tom, že se určitě zapojíme.

Celá třída začala přemýšlet, komu a jak srdce předáme. Netrvalo to dlouho a nápad byl na světě. Na naší škole máme dva vozíčkáře, Anabelku a Lukáše. Rozhodli jsme se SRDCE věnovat právě jim.

A tak jsme začali vymýšlet, co bychom mohli udělat pro radost oběma tělesně postiženým dětem. Nápadů jsme měli spoustu. Nakonec vyhrála pohádka Sněhurka a sedm trpaslíků. Rozhodli jsme se ji společně nacvičit. Čekala nás spousta práce, ale nadšení všech dětí ve třídě bylo zárukou úspěchu.

Eliáš, 5. C

Nejdříve jsme si rozdělili role a mohlo se začít. Já jsem hrála Sněhurku: Wow! Moc jsem se na ni těšila.

Společně jsme vyráběli kulisy (studnu, skálu, kouzelné zrcadlo), masky a zároveň zkoušeli pohádku ještě s nápovědou. Dialogy jsme se museli učit také doma, abychom uměli vše zpaměti. Po třech dnech se z nás stávali stále lepší a lepší herci. Navíc jsme společně zdokonalovali i naše kostýmy, napadaly nás další kulisy, rekvizity. Bylo to prostě super.

Ema, 5. C

A co dárek pro naše kamarády? Každého ze třídy napadala spousta věcí, ale co bude to nejlepší? Nejvíce nás nadchla výroba opravdických polštářků s kouzelnou kapsičkou pro vložení tajného přání, které se třeba Anabelce a Lukášovi splní. Navíc kapela v naší třídě souhlasila s tím, že se naučí hezkou písničku (hymnu) soutěže Srdce s láskou darované a ostatní ji zazpívají.

Hned odpoledne nám paní učitelka vlastnoručně sepsala noty k hymně a pět hudebníků z naší třídy – Maruška, Anetka, Klárka, Štěpán a já Eliáš – začalo trénovat. Hodně nás to bavilo.

Eliáš, 5. C

Výroba polštářků byla také velice zajímavá. Každý z nás si vystřihl dvě srdíčka z nažehlovací látky a jedno přižehlil na růžový polštářek pro Anabelku, druhé srdíčko pak na modrý polštářek pro Lukáše. Všichni jsme vymýšleli co nejhezčí lístečky pro napsání tajného přání do kapsičky. Vyhrál nápad Klárky a Karolínky. Když bylo vše hotovo, zbývalo ještě polštářky naplnit speciální drtí.

Klárka, 5. C

Přišel den D – 7. únor 2022. Všichni jsme měli obrovskou trému. Báli jsme se, že něco pokazíme. Navíc Lukášek onemocněl. Ale všechno proběhlo tak, jak mělo být. Pohádka, předání srdíčka, zpěv písničky… Paní asistentka Anabelky i Anabelka sama se rozplakaly. Vše bylo nádherné. Po představení jsem slzy nezadržela ani já.

Ema, 5. C

Moc mě práce na projektu bavila. Jsem napjatá, jestli naše Srdce s láskou vyhraje. Na tom ale vůbec nezáleží. Hlavní je, že jsme Anabelce a Lukášovi udělali radost.

Klárka, 5. C

Dnes jsme šli se třídou na představení, které nacvičili žáci z 5. C. Bylo to úžasné. Pohádka se jmenovala Sněhurka a sedm trpaslíků. V téhle pohádce nic nechybělo. Děti si vyrobily vlastní kulisy, měly kostýmy a také vlastní hudební skupinu. Největší překvapení pro mě bylo, že na konci pohádky si mě a ještě jednu holčičku, která se jmenuje Anabelka a je také na vozíčku, páťáci odvezli mezi sebe. Zazpívali nám nádhernou písničku Srdce s láskou darované a předali nám krásná vlastnoručně ušitá srdíčka. Srdíčka mají zezadu kapsičku, do které jsem si vložil svoje největší přání napsané na malém lístečku. Velmi mě to potěšilo.

Ještě jednou moc děkuji všem dětem z 5. třídy a také paní učitelce Janě Volné.

Lukáš, 4. B

Super pohádka. Herci i kulisy se mi moc líbily. Krásné překvapení na závěr.

Lepší než mobil :-)

Anabelka, 3. B

Paní učitelka Grosmanová mě oslovila s nabídkou zdokumentování celého projektu. A musím říct, že jsem měla obrovskou radost. Líbí se mi koncept celé soutěže, který navíc vede všechny zúčastněné ke vzájemné spolupráci.

Barča, 9. B

Celé divadlo se mi moc líbilo. Představení 5. C mělo velmi hezkou myšlenku – vzpomenout si na děti z naší školy, které nemohou chodit a musí být na vozíčku. Na to, že páťáci nejsou vůbec herci, tak se jim to dost povedlo. Chvilkami bylo divadlo vtipné a chvilkami zase smutné. Nejvíc se mi líbil konec. Bylo moc hezké, jak si mohli Anabelka a Lukáš napsat své největší přání na lísteček a vložit ho do tajné kapsičky na polštářku. Podle mě si přáli, aby mohli zase chodit a hrát si s ostatními.

Jsem rád, že jsem se mohl na celé divadlo podívat. Páťáci jej zahráli nejlépe, jak mohli.

Tomáš, 5. B

Paní učitelka Grosmanová mě oslovila s nabídkou zdokumentování celého projektu. A musím říct, že jsem měla obrovskou radost. Líbí se mi koncept celé soutěže, který navíc vede všechny zúčastněné ke vzájemné spolupráci.

Barča, 9. B

Text a foto: ZŠ Frýdek-Místek, Čs. armády 570

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 3 - 4 / 2022 na straně 26-27.