Se školou do Orlické galerie
Kam na výlet se třídou? A co třeba do podhůří Orlických hor? V budově barokního Kolowratského zámku, který je dominantou města Rychnov nad Kněžnou, se nachází ve druhém patře jedna z poboček rychnovského muzea, a to Orlická galerie. Ta v období od května do konce října nabízí bohatý program výstav a akcí, ale také edukačních programů pro školy. Pojďme se na jejich nabídku podívat blíž.
Nejen hrátky s barvami
Provokativní název Umění není mučení nese soubor edukačních programů pro všechny stupně škol, podpořený v roce 2019 dotací Ministerstva kultury České republiky. Rozdělen je do tří stupňů podle věku žáků, které vždy obsahují skupinu navazujících lekcí propojující stálou expozici Orlické galerie a grafické techniky.
Pro mateřské školy a 1. a 2. třídy základních škol jsou připraveny celkem tři lekce. První z nich s názvem Hrátky s barvami byla inspirována knihou Hervého Tulleta Barvy a hravou formou seznamuje ty nejmladší s teorií primárních a sekundárních barev, tedy třeba jak se namíchá z modré a žluté zelená barva. Děti během této lekce nepoužívají štětce, ale vlastní prsty díky atestovaným prstovým barvám, které míchají na plastové destičce. Součástí je také řízená relaxace a tvorba kamínku fantazie. Druhá lekce Vejdi se mnou do kouzelné krajiny pracuje s obrazy ze stálé expozice Orlické galerie, a to konkrétně se čtyřmi vybranými krajinomalbami. Děti poznávají, jak dokáží barvy ovlivnit náladu obrazu a jak je jimi možné vyjádřit roční období. V rámci řízené relaxace je navozen i díky zvukům pocit vlastní přítomnosti v díle (například zvuk kapek vytvořený pomocí ťukání prstu do dlaně u obrazu Antonína Hudečka Ženy v dešti). Velice oblíbené je pak zkoušení změny nálad obrazů díky barevným plastovým sklíčkům, která si děti přikládají k očím.
Poslední částí souboru je lekce věnovaná grafickým technikám, a to konkrétně linorytu. Protože děti v tomto věku nemají dostatek síly na výrobu vlastního díla, máme pro ně připravenou sadu matric s motivy zvířátek a listů, které si pak samy „naválečkují“ barvou a ručním lisem otisknou na připravený obraz stromu.
Orlická galerie je v zimních měsících uzavřená, proto je možné vybrané lekce ze souboru Umění není mučení objednat přímo do škol v regionu a okolí. Na lekce není nutné nic připravovat, vše přivezeme s sebou. Katalog všech edukačních programů rychnovského muzea a jeho poboček naleznete v sekci Programy pro školy na webových stránkách www.moh.cz
O linorytu a fotografii
Druhá část souboru programů Umění není mučení 2 je věnovaná žákům 3. až 5. tříd základních škol. Dvě první lekce této části jsou totožné s úrovní pro mladší děti. Díky vyššímu věku dětí však už mohou vyrobit vlastní linoryt podle připravených předloh. Otevírá se jim tak zcela nový pohled na výtvarné umění, protože tato technika tisku z výšky se běžně na školách nevyučuje. Vyrobená matrice zároveň žákům zůstává pro další použití ve škole, ale i doma. Čtvrtá lekce se věnuje historii fotografií, které jsou stejně jako obrazy či sochy součástí sbírek Orlické galerie. Dětem představujeme jak historické fotoaparáty z depozitářů rychnovského muzea, tak jejich vývoj. Aby však během lekce nezůstalo pouze u povídání, dostane se v druhé polovině i na praktickou část, a to výrobu camery obscury z tuby od chipsů. Tento vynález, předchůdce fotoaparátu, používal při své tvorbě i známý umělec Leonardo da Vinci.
Grafické techniky podrobně
Pro studenty druhého stupně základních škol a škol středních je určen poslední soubor lekcí věnovaný podrobně jednotlivým grafickým technikám. S nimi a jejich rozdělením jsou seznámeni během první lekce, na kterou navazuje ta věnovaná technikám tisku z výšky. Stejně jako mladší žáci si i ti starší vyzkoušejí „na vlastní kůži“ linoryt. Na tuto techniku pak navazuje suchá jehla, tedy příklad tisku z hloubky. Pomocí ostré jehly je do měkkého plechu vyryt motiv, jaký si žáci vyberou. Do něho se poté zatře speciální vodou neředitelná barva a vloží se společně s navlhčeným papírem do grafického lisu. Stejně jako u linorytu lze tento tisk několikrát zopakovat. Vyrobené grafické listy i kovovou matrici si žáci opět odnášejí z lekce s sebou.
Přijďte si s námi hrát a tvořit!
Text: Martina Marxová
Foto: archiv MGOH
Tip pro čtenáře AGE
Jak na cameru obscuru?
Co je k tomu potřeba: plechovka od chipsů s průhledným plastovým víčkem a plechovým dnem, pravítko, tužka, fixa, ostrý nůž či řezák, nůžky, neprůhledná lepicí páska (nejlépe černé barvy), připínák, pauzovací či pečicí papír, ozdobný balicí papír.
1. Připravíme si plechovku od chipsů a pravítko. Od spodní části plechovky naměříme 7 centimetrů a nakreslíme fixou v této výšce po celém obvodu čáru.
2. Rozřízneme plechovku ostrým nožem či řezákem podél čáry na dvě části.
3. Obkreslíme plastové víčko od plechovky tužkou na pauzovací či pečicí papír. Obkreslené kolečko vystřihneme.
4. Vystřižené kolečko vložíme do plastového víčka a pečlivě je urovnáme, aby bylo bez záhybů. Víčko s kolečkem zacvakneme na jeho původní místo na vrchu plechovky.
5. Vrchní část otočíme víčkem dolů a slepíme s druhou částí v místě řezu. Nově slepená plechovka bude mít ve spodní části plechové dno, v místě spoje víčko s papírovým kolečkem a vrchní část s otvorem.
6. Do středu plechového dna uděláme otvor pomocí připínáku. Je potřeba trochu síly.
7. Nyní je camera obscura hotová. Ozdobit ji můžeme ještě balicím papírem, který nalepíme kolem celé plechovky. Vrchní a spodní část musí zůstat ale volná.
8. Přišel čas naši cameru obscuru vyzkoušet. Podívejte se do odříznuté části, a to nejlépe proti oknu. Cameru obscuru držte těsně u oka. Promítaný obraz okna byste měli vidět vzhůru nohama. Na stejném principu pracuje i naše oko.
Pokud máte možnost, zatemněte třídu a zapalte pod dozorem učitele svíčku. Jeden světelný bod bude vidět v cameře obscuře nejlépe.
Mgr. Martina Marxová je pracovnice Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 6 / 2022 na straně 42-43.