Srdce je symbol nejvzácnějšího citu, potvrzuje Lenka Sárová Malíská, malířka a designérka porcelánu
Srdcařů není nikdy dost. Proto jsme velice rádi, že mezi partnery jubilejního 10. ročníku našeho projektu Srdce s láskou darované můžeme přivítat novou tvář – Lenku Sárovou Malískou z Karlových Varů. Právě zde pod jejíma šikovnýma rukama vznikají překrásná originální díla, která jsou pro naše smysly a duši opravdovým pohlazením. „Práce je mou vášní, koníčkem i láskou a nejlepšími výtvarníky jsou děti. Z krásy dětského světa bychom mohli čerpat všichni,“ říká.
Milá paní Malíská, ze všeho nejdřív vás vítáme mezi námi Srdcaři a děkujeme za spolupráci. Čím si vás náš projekt získal?
Témata, jako je láska, pochopení, sounáležitost a pomoc, je potřeba neustále zmiňovat a pracovat na jejich rozvoji. Všichni je ve společnosti potřebujeme cítit a vnímat víc. Proto je nutné podchytit tuto skutečnost už u dětí a vést je k těmto hodnotám. Tím totiž kultivujeme a vytváříme budoucí společnost, která si tyto hodnoty bude uvědomovat a bude na ně při svém jednání myslet.
Děti jsou nejlepšími výtvarníky, valná většina z nich je v předškolním věku naprosto jedinečná v nazírání na svět kolem, v jeho ztvárnění a také v odvaze, s jakou se vrhají do tvorby. Nemají ještě bariéry, jako jak „správně“ nakreslit oko nebo že tráva musí být zelená. I děti na základních školách jsou velkými a odvážnými kreativci. Pokaždé se o tom přesvědčím, když ve výtvarné komisi hodnotím dětské soutěže. Je krásné vidět to nadšení, které z dětských děl sálá.
Děti jsou nejlepšími výtvarníky a odvážnými kreativci.
Nadšení a láska, to nás, myslím, spojuje. Děti vytvářejí svá srdce s LÁSKOU darovaná a vy hovoříte s LÁSKOU o vyráběném porcelánu.
Ano, je velikou radostí, že jsem si mohla zvolit zaměstnání, které je mou vášní a láskou a ke kterému mám takový vztah. Myslím, že na výsledcích je to patrné vždy, když člověk pracuje s takovým vědomím, a je vlastně jedno v jaké profesi. Já se raduju, když vidím, že nápad získal reálné obrysy a mohu se ho dotknout. To je moment, který mě naplňuje, a pak ještě okamžik, když vidím, jak se někdo z mé práce těší. To je obrovská hnací síla.
I porcelán má svou duši
Své výrobky na webových stránkách Studia Malíská popisujete jako „porcelán s vtipem a duší“. Co se za tímto mottem skrývá?
Dlouho jsem hledala motto, které bude vystihovat nejen produkty samotné, ale i můj přístup k tvorbě. Vtip a humor obecně mám ráda. V případě porcelánových šperků a produktů se jedná o vtip jemný, kultivovaný, s určitou nadsázkou. Třeba žába od pramene neboli lázeňský pohárek ve tvaru, který stylizovanou formou navazuje na proporce těla ropuchy obecné. Pohárek je plně funkční, objemem odpovídá požadavkům balneologické léčby, zároveň je však zcela nevšední. Svou jinakostí si vysloužil i ocenění Vynikající studentský design od Design centra ČR.
U šperků mě baví třeba porcelánová brož Drzá kočka, ale vtipně je možné zakomponovat do outfitu i slepičku, mlsnou kozu, stíhací letoun, malého hrošíka, zlaté prasátko nebo zlatou rybku. Poetickou duší pak oplývají kolekce navazující na přírodniny jako například Makovičky, Žaludy, Šišky, Magnolie, Paměť krajiny.
Stejně tak i kolekce porcelánu pro domácí použití. Mnohdy jsou ručně malovány kobaltem jako třeba Láska, kde dekor vytváří jakousi síť drobných obrysů srdcí. Nebo kolekce Vítr, Voda, Slunce, které jsou výjimečné ručně tvořeným reliéfem a technologií nanášení kovů. Vznikají tak unikátní kusy, kdy je každý jediným, neopakovatelným originálem.
Někdy o sobě říkáte, že máte „bílou nemoc“. Máme se bát infekce? Nebo řádí jen v Karlovarském kraji?
Je to nemoc, která opravdu „řádí“ jen tady u nás na západě. Konkrétně je spjata s porcelánem nebo kaolinem. Zkrátka, my nemocní neumíme žít bez porcelánu. Je pro nás inspirací, touhou překonávat hranice, výzvou, jak ho zkrotit, a nekonečnou múzou.
Když člověk pracuje s nadšením a láskou, je to na výsledku vidět.
Na čem pracujete zrovna teď, v tuto chvíli?
Ráda experimentuju a vymýšlím něco nového, ať je to nové tvarosloví nebo jiný technologický postup nebo nový motiv. Aktuálně pracuju na nových kolekcích jaro/léto 2024 nejen pro Studio Malíská, ale také pro Thun 1794. S touto firmou spolupracuju již šestým rokem a musím říct, že průmyslový design mě moc baví.
Puntíky a srdce pro Srdcaře
Jedním z motivů, jimiž své porcelánové výrobky dekorujete, jsou puntíky. Ty jsou klasika a také motiv, který zdobí dárky, na něž se mohou těšit vedoucí oceněných týmů. Co v puntíku vidí vaše oko výtvarnice?
Puntík je bod, výchozí bod. Nalézám v něm i kruh, nejdokonalejší geometrický tvar. Puntíky, které používám, jsou jiné, než bývá obvyklé. Síť z nich tvořená se jemně rozpíná, zvětšuje jednotlivé body směrem vzhůru. Tedy postupně roste. Tak jak je to přirozené pro fungování všech bytostí a rostlin v přírodě i v životě. Puntíkům, tedy jednotlivým bodům, je nadřazeno srdce jako symbol nejvzácnějšího citu a nejkrásnější emoce. O tento cit a emoci je ale potřeba stále pečovat, připomínat a zvědomovat si ji.
Kromě práce na porcelánu malujete i obrazy. Objevují se na nich stejné motivy, které vás inspirují u porcelánu, ale zde je můžete zpracovat zase jiným způsobem?
Za hlavní inspirační zdroj považuju přírodu. To se jistě projevuje v obou polohách mojí práce. Není to ale tak, že bych pracovala na kolekci porcelánu Louka a zároveň šla louku malovat na plátno. Podvědomí ale pracuje a někdy se stane, že zpětně ve své práci vysleduju jistou tematickou podobnost. K malbě přistupuju zcela jiným způsobem. Zcela bez limitů a omezení, kterých u tvorby designu bývá celá řada. Malba je tedy oproštěna od požadavků klienta, náročné technologie výroby, změn v žáru.
Pozvání do Karlových Varů
Všechny zájemce o svou tvorbu zvete 15. prosince do karlovarské Plavírny na vánoční svařák. Co se tu bude dít?
Plavírna a její rekonstrukce je sen můj i mého manžela. Jedná se o starou industriální budovu z roku 1892, které postupně vracíme život a snažíme se o její rekonstrukci. Areál se nachází na okraji Otovic u Karlových Varů a je zasazen do líbezné krajiny Podkrušnohoří. V současné chvíli zde sídlí tři firmy a další prostory, které bychom chtěli nabídnout k pronájmu, by měly být k dispozici již v lednu příštího roku.
V těchto krásných prostorách tedy najdete i provozovnu mojí malinké firmy a spoustu originálního porcelánu. Protože bychom v budoucnu chtěli velkou původní výrobní halu využít i pro kulturní akce, chceme již nyní nabídnout alespoň malou ukázku toho, co tento prostor poskytuje. Vánoční svařák bude krásná příležitost podívat se na porcelán, nějaký třeba koupit jako vánoční dáreček a nahlédnout do míst, do kterých se za normální situace nedostanete.
Je vidět, že opravdu nezahálíte. Jak odpočíváte, nabíráte energii?
Vzhledem k tomu, že práce je i mým velkým koníčkem a naplněním, mnoho času opravdu nezbývá. Moc ráda ale chodím na procházku do lesa s našimi dětmi a pejsky. Velice ráda čtu a také stále pracuju na zdokonalení anglického jazyka formou konverzačních hodin. Vždycky si užívám Mezinárodní filmový festival, kdy každý rok zaplní naše město doslova davy lidí. Chodím na projekce filmů, které mnohdy ani není možné vidět jindy. Také moc ráda navštěvuju galerie.
Výtvarné nadání jste zdědila po rodičích. Tvoří rády i vaše děti?
Ano, obzvlášť mladší syn je rozený kreativec. Neustále něco vyrábí, má skvělou prostorovou představivost a orientaci. Je to radost a někdy také velké překvapení. Třeba když spotřebuje celou šňůru konopného provázku na to, aby vyrobil lanovku. V klubíčku je návin 250 metrů, asi tedy nemusím popisovat, jak obtížné je následnou situaci řešit s klidem, nadhledem, a přitom mít na paměti, že bych ho vlastně měla pochválit, jak to pěkně vymyslel.
Text: Martina Hošková
Foto: archiv Lenky Malíské
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 6 / 2023 na straně 24-27.