Pro zachování odkazu. Svatojakubské varhany potřebují pomoc
Bazilika sv. Jakuba je v uličkách Starého Města pražského tak trochu ztracená. Jakmile však do ní vstoupíte, ohromí vás svou nádherou. A právě zde se nacházejí svatojakubské varhany, největší nástroj v celé České republice. Jejich vzácná barokní skříň je státem chráněnou památkou. Bohužel současný stav varhan vykazuje zásadní nedostatky, které nelze napravit dílčími opravami. Pouze generální rekonstrukce může vést k úspěšnému výsledku. K jejímu provedení je však potřeba shromáždit částku ve výši zhruba šedesáti milionů korun.
Od baroka k symfonickému orchestru
Původ velkých svatojakubských varhan spadá do roku 1705. Nástroj měl tehdy 26 rejstříků a byl vhodný k provozování barokní hudby. S rozvojem dalších hudebních slohů, klasicismu a romantismu, již ale neodpovídal představám varhaníků, a proto docházelo k jeho přestavbě. Další zásadní přestavbu provedl v roce 1941 varhanářský závod Jana Tučka z Kutné Hory, a díky tomu vznikly již elektropneumatické varhany se třemi manuály a pětasedmdesáti rejstříky. Poslední přestavbu provedli krnovští odborníci firmy Rieger-Kloss v osmdesátých letech minulého století.
Dnes mají svatojakubské varhany čtyři manuály, 91 znějících rejstříků a 8277 píšťal – a tak představují velký symfonický orchestr! Lze na ně hrát hudbu od baroka až po soudobou tvorbu. V bazilice slouží pro doprovod liturgie, ale pravidelně se zde konají i nedělní koncerty duchovní varhanní hudby a každoročně několik koncertních cyklů. Nejvýznamnější z nich je Mezinárodní varhanní festival, probíhající vždy v srpnu a v září, který se stal jedinečnou přehlídkou světového varhanního umění. V roce 2024 se bude konat už jeho 29. ročník.
Dnešní dilema: bez varhan, nebo bez konkurence?
V provozu se varhany doposud dařilo udržovat jen díky pečlivé práci varhanářů Vladimíra Turnwalda a nyní Václava Vály. Projevují se čím dál tím více určité nedostatky a ukázalo se, že částečné úpravy nejsou schopné trvale zlepšit stav nástroje a pouze generální rekonstrukce může vést k dlouhodobému úspěchu.
V České republice již bohužel neexistuje žádná varhanářská firma, která by mohla provést tak velkou zakázku. Poslední velký český varhanářský podnik Rieger-Kloss z Krnova ukončil činnost v roce 2018. Zahraniční firmy, které se ke generální rekonstrukci nástroje odborně vyjádřily, pocházejí z Polska, Německa a Švýcarska. Všechny se shodují v tom, že pouze generální rekonstrukce povede k dlouhodobému úspěchu, jinak jsou dříve či později svatojakubské varhany ztraceny. Všichni odborníci také vyzdvihli naprosto výjimečnou akustiku baziliky sv. Jakuba, pro kterou jsou varhany na míru stavěny, a jsou přesvědčeni o tom, že nový nástroj v této akustice by neměl sobě rovnou konkurenci.
Svatojakubské varhany, největší nástroj v České republice, mají 8277 píšťal a představují velký symfonický orchestr.
Financování je úskalím
Vlastníkem svatojakubských varhan je Řád minoritů. Jde o relativně malý samostatný právní subjekt, právně i finančně zcela nezávislý na pražském arcibiskupství. Řád vlastní jen budovu kláštera a kostel sv. Jakuba v Praze. Od arcibiskupství ani od jiných součástí katolické církve finanční podporu nedostává. Částka k uskutečnění generální rekonstrukce se totiž pohybuje zhruba ve výši šedesáti milionů korun – pokud ovšem kvůli jejímu oddálení časem nedojde ještě k dalšímu navýšení vzhledem k inflaci.
O shromáždění potřebných financí se od svého založení v roce 2010 snaží Nadační fond Sancti Jacobi Organum, ale současným tempem od drobných dárců není schopen celkovou sumu nashromáždit v únosném časovém horizontu. Prostředky, které dosud získal, činí 2,5 milionu korun. „Víme, že kostel sv. Bartoloměje v Kolíně nedávno na opravu varhan získal dotaci z evropských fondů,“ neztrácí naději zakladatelka nadačního fondu, varhanice Irena Chřibková. „Tento příklad, jakož i úspěšné sbírky na opravu varhan na Svaté Hoře v Příbrami a v Praze u sv. Víta ukazují, že financování takového projektu je možné, ale nikoli bez odborné pomoci. Věříme proto, že s pomocí Boží i všech dárců, jimž nejsou svatojakubské varhany a bazilika sv. Jakuba lhostejné, se rekonstrukci podaří uskutečnit.“
Svatojakubské varhany: Skvost, který nám v zahraničí závidí
Původ těchto nádherných historických varhan spadá do roku 1705, kdy je v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě pražském sestrojila dílna Abraháma Starka z Lokte. Jejich varhanní skříň, kterou dnes zvláště obdivujeme, byla i ve své době unikátní. Byly několikrát přestavěny a zdokonalovány. Zásadní zásah do ještě v podstatě barokních varhan proběhl v roce 1941 podle návrhu Bedřicha Antonína Wiedermanna a nástroj těmito úpravami získal romantickou dispozici. Poslední rozsáhlou přestavbu provedl v letech 1981–1982 závod Varhany Krnov. V nové rejstříkové dispozici byly obnoveny všechny původní Starkovy hlasy, z větší části i s původními píšťalami, a ponechány i četné zajímavé romantické barvy. Současné svatojakubské varhany mají 4 manuály, 91 znějících rejstříků a 8277 píšťal.
I když je nástroj průběžně udržován, čeká ho nezbytná větší rekonstrukce. Proto varhanice Irena Chřibková s přáteli a podporovateli svatojakubské tradice založila Nadační fond Sancti Jacobi Organum (www.sanctijacobiorganum.com). Komu není osud největších varhan v naší republice lhostejný, může opravu podpořit. Každý příspěvek má obrovskou cenu.
Číslo účtu: 537 141 0001/5500
Zdroj: Sancti Jacobi Organum
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 6 / 2023 na straně 38-39.