Dítě je tím nejkrásnějším, co nás v životě potkalo, tvrdí většina rodičů

Jak se jim daří sladit péči s prací?
Odpovědi na tuto otázku hledalo i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Přinášíme vám některé poznatky, které získalo prostřednictvím dotazníkového šetření realizovaného agenturou SC&C.
Nejvíc dáme svým dětem, když s nimi budeme trávit čas
Velice pozitivním výstupem je zjištění, a to i v době klesající porodnosti v České republice, že pro 97 % rodičů jsou děti tím nejkrásnějším, co je v životě potkalo, a to ve stejné míře pro muže i ženy. Stejné procento rodičů souhlasí, že nejvíce dají svým dětem, pokud s nimi budou trávit co nejvíce času, a 95 % rodičů také uvedlo, že se svým dětem aktivně věnují každý den minimálně hodinu. Péče o děti a jejich podpora je podle rodičů zájmem obou a společně ji naplňují. Dokladem jsou preference u tvrzení: pracovní postup a kariéra jsou u mě na prvním místě, s nímž souhlasí pouze 12 % rodičů.
Otec na mateřské už není výjimkou
V případě rodičů, kteří mají alespoň jedno dítě mladší šesti let, byla zejména klíčová otázka sladění práce a péče, a i to v rámci rolí otec a matka. 55 % rodičů se domnívá, že na rodičovské dovolené má být ten (myšleno otec nebo matka), u něhož je to vhodnější či finančně zajímavější. Ukazuje se, že společensky začíná být přijatelné, že i otcové mohou být na rodičovské dovolené a/nebo se na ní střídat.
Důvodem malého využívání rodičovského příspěvku ze strany otců jsou z pohledu obou rodičů na prvním místě finance, kde lze primárně odkázat ke gender pay gap neboli platovému rozdílu u mužů a žen, který je v ČR stále dost vysoký (platy žen jsou v průměru o 18 % nižší). Dalším důvodem je názor, že matka je pro děti do tří let nezastupitelná, což si o trochu více myslí otcové než matky. Konečně ani personalisté firem a firmy samotné si podle rodičů příliš nepřejí, aby muži odcházeli na rodičovskou dovolenou. Dalším významným důvodem jsou nedostačující informace.
Otcovská dovolená (pracovní volno při narození dítěte pro otce) se těšila rostoucí oblibě od roku 2018, kdy byla zavedena nejprve v kratší pětidenní podobě, v současné době je 14 kalendářních dní a má velký potenciál. Větší využívání otcovské dovolené by podpořila vyšší dávka, v současnosti je to 70 % denního vyměřovacího základu. Statistiky ČSSZ ukazují aktuálně snížení jejího využívání, ale je třeba tuto informaci číst v kontextu snížení porodnosti, které je v posledních letech významné.
Otcové se stále více podílejí na přímé péči o děti
60 % otců si dovede představit, že by zůstali na rodičovské dovolené (RD). Od roku 2010 se výrazně snížil počet otců, kteří se domnívají, že na RD s dítětem má zůstat jednoznačně matka – v současné době to deklaruje jen třetina otců, zatímco v roce 2010 to byla více než polovina (65 %) a v roce 2020 polovina (51 %). Otcové jednoznačně mění svůj postoj k rodičovské dovolené a také se více podílejí na péči o dítě/děti.
Třetina otců souhlasí, že matky by se měly co nejdříve vrátit do práce, v tomto směru se jedná o posun s ohledem nejen na ekonomické, ale i profesní působení žen. V roce 2024 došlo k nárůstu zapojení otců do činností, které se týkají péče o děti, jako je hraní, mazlení, procházky s kočárkem/na hřiště, uspávání. Rozdíly oproti roku 2010 jsou velmi výrazné, ale také od roku 2020 došlo k dalšímu nárůstu činností. Muži se v roli otců stále více zapojují do přímé péče o děti.
Předškolní péče je u rodičů nastavena stále v duchu ideálu, kdy dítě do tří let má být převážně s rodičem doma a nemá docházet do zařízení předškolní péče. Výzkum ukazuje na generační změnu: 68 % nejmladších rodičů (18 až 34 let) vítá možnost dětských skupin pro postupný návrat do práce. V této oblasti lze tedy očekávat proměnu zájmu o služby, zejména u dětí v nižším věku.
Zaměstnanecké benefity. Proč mají ženy pocit, že jsou na tom hůř než muži?
Sladění péče a práce se podle 76 % rodičů daří. Výrazně více benefitů ze strany zaměstnavatele přiznávají muži než ženy – naprosto zásadní rozdíl je u placeného volna, ale také v případě flexibilní pracovní doby. Ženy se vidí ve všech ukazatelích podpory ze strany zaměstnavatele v horší situaci než muži, jedinou výjimkou jsou částečné úvazky alespoň na určitou dobu, kdy muže významně převyšují, a ve zdravotní péči o členy rodiny, kde je to vyrovnané. Ale i v takových opatřeních, jako je možnost prohození směn, práce na dálku nebo placené volno, jsou muži deklaratorně v lepší pozici.
Jen třetina rodičů se cítí šťastně
Celkem 9 % rodičů se cítí v sociální izolaci, bez ohledu na to, zda žijí s partnerem nebo ne, což je určitě podnětem pro další zkoumání a otázky k tématu osamělosti. Pouze 30 % rodičů se cítí šťastně a stejně velká část se cítí ve stresu (34 %), pouze každý pátý rodič se cítí zdravý, 16 % rodičů má pocit nedocenění a 10 % nepochopení. Rodičovství je náročné, právě sladění péče a práce je důležitou formou podpory u zaměstnaných rodičů.
Součástí výzkumu byl také vzorek rodičů věnujících se dětem se zdravotním znevýhodněním, což byli ti, kteří deklarovali, že některé jejich dítě do 18 let potřebuje speciální péči. Pro 44 % z nich je obtížné skloubit péči s ostatními stránkami života. Podporu od okolí cítí každý desátý, každý čtvrtý se cítí osaměle. Aby mohli pečovat, nejvíce by potřebovali finanční podporu (59 %), pomůcky a léky včetně pomoci s vybavením, čas a pomoc ze strany zaměstnavatele.
Hlavní problémy rodičů: nedostatek času, financí a skloubení práce s volným časem dětí
Všichni rodiče v rámci sladění péče a práce nejvíce řeší nedostatek času, rodinný rozpočet a jeho udržitelnost a skloubení práce s volnočasovými aktivitami dětí, každý pátý také přílišné pracovní vytížení. Celkem 80 % rodičů uvádí, že se jim daří úspěšně sladit práci a rodinu. Stále přetrvává pocit nedostatku zkrácených úvazků (88 %). V rámci sladění je 78 % rodičů spokojeno s množstvím času, který stráví se svými dětmi, 83 % rodičů vyjde zaměstnavatel vstříc.
Text: Olga Starostová
Foto: Shutterstock
Mgr. Olga Starostová, odborná garantka projektu Podpora a zvyšování kvality služeb v oblasti péče a slaďování pracovního a rodinného života, Odbor rodinné politiky, ochrany dětí a sociálního začleňování,
Oddělení koncepce rodinné politiky služeb péče o děti MPSV ČR
Detaily dotazníkového šetření Pečující osoby v ČR
MPSV ČR zadalo v rámci projektu Podpora zvyšování kvality služeb v oblasti péče a slaďování pracovního a rodinného života dotazníkové šetření s názvem Pečující osoby v ČR. Zaměřilo se na otázky, jak se pečuje v České republice rodičům a také těm, kteří pečují o osobu blízkou (neformálním pečujícím), s ohledem na mapování sladění péče a práce. (Článek v tomto čísle AGE je věnován výstupům u pečujících rodičů – pozn. red.)
Na rozsáhlý dotazník odpovídali nejen zástupci obecné populace, ale i rodiče pečující o dítě do šesti let a samozřejmě také ti, kteří se věnovali/věnují péči o blízkou osobu v minulých pěti letech po delší dobu, a to minimálně 20 hodin týdně (tedy nejméně polovinu pracovního úvazku). Šetření navázalo na průzkumy Fondu dalšího vzdělávání MPSV z roku 2019 a výzkumy v oblastí otcovství (Aktivní táta 2020 LOM). Cílem bylo zkušenostní a postojové srovnání v čase, tedy zjištění vývoje postojů a zkušeností pečujících. Zastoupení obecné populace bylo nastaveno reprezentativně i v rámci krajů, pohlaví a dalších ukazatelů. Dotazníkové šetření probíhalo metodou CAWI (online) a CATI (telefonické dotazování), a to z důvodu dostupnosti i pro obyvatele bez přístupu či s omezeným přístupem k internetu.
Benefity, které zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům nejčastěji:
flexibilní pracovní doba (41 %), home office/práce na dálku (33 %), možnost napracovat si (25 %), prohození směn (22 %), placené volno (18 %), možnost vzít si dítě občas do práce (18 %), částečný úvazek na dobu určitou (17 %). Na druhou stranu ovšem 20 % zaměstnanců uvádí, že jejich zaměstnavatelé nenabízejí žádné benefity. V oblasti sladění je tedy stále prostor pro rozvoj a zlepšení, k čemuž přispívá také tzv. flexibilní novela zákoníku práce připravená a aktuálně schválená Parlamentem České republiky.
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 1 - 2 / 2025 na straně 32-34.