Z lásky nejen k čokoládě
„Dobrý den, tady Olga Klejnová, Pralinka. Právě jsem vás viděla v televizi v Sama doma, ta vaše soutěž pro děti je úžasná, ráda bych se do ní nějak zapojila. Mohu?“ Takto jsme se v úterý desátého května seznámili a bylo z toho partnerství v projektu Srdce s láskou darované. Ale popořadě.
Proč Pralinka
Jestli u paní Klejnové v její čokoládovničce nedaleko veltruského zámku hledáte rodinnou cukrářskou tradici, budete vedle jak ta jedle. „K Pralince mě vlastně přivedl můj muž truhlář a jeho velká chuť na čokoládu. Prý už jeho babička říkávala, že po dobrém obědě si musí dát kus dobré čokolády na slehnutí. No a tak jsem mu chtěla udělat radost a začala se zajímat, kde bych takovou kvalitní čokoládu koupila a jestli bych si ji nemohla vyrobit doma. A bylo to,“ vzpomíná paní Olga.
Po večerech sháněla co nejvíc informací a pomalu se učila. Pak nastala fáze ochutnávání čokolád různých značek, až s manželem našli tu nejvyváženější chuť, a to je prý moc bavilo. Nezbývalo, než koupit formičky a začít s prvními pokusy. Psal se rok 2014.
Buduje celá rodina
„Večer, když jsme dali děti spát, zahájili jsme sladké experimentování s výrobou čokolády. Rodině i známým naše pralinky moc chutnaly, a tak jsem si řekla, že je určitě víc lidiček, kteří si rádi dají kvalitní ručně dělanou čokoládovou pralinku,“ dozvídám se od majitelky Pralinky. „Pustili jsme se tedy do toho naplno celá rodina. Začali jsme s úpravami přízemí našeho domu, naštěstí manžel je moc šikovný a většinu věcí udělal sám po večerech. Protože nejsem vyučená cukrářka, musela jsem do školy, abych mohla začít podnikat. Absolvovala jsem půlroční kurz akreditovaný ministerstvem školství, kde jsem potkala opravdu skvělé holky, které milují svou sladkou práci a dělají ji úžasně, i od nich jsem se moc naučila. A to už byla Pralinka na dosah.“
Klejnovi mají tři děti. Nejstaršímu Robertovi je dvacet, už je samostatný a pomáhá jak v čokoládovně, tak v truhlárně. Pětiletá Adélka je holčička jako z obrázku, moc ráda zpívá, a tříletý František s čertíky v očích je velkým montérem a chce být truhlář jako tatínek. „Bez velké lásky a pomoci manžela a taky babiček by žádná Pralinka nebyla. Výrobu jsem rozjížděla pomalu zhruba před rokem, jen dva dny v týdnu, kdy mi maminka pohlídala Františka. Lidé chodili ochutnávat a mou první reklamou byl stáneček u nás v zahradnictví s ochutnávkou a prodejem pralinek a sladká marcipánová dílnička pro děti. A najednou jsem měla tolik práce, že jsem nestíhala,“ říká paní Olga. „Vždyť ti moji dva cvrčci mě ještě moc potřebují, nemohu být pořád v práci.“
Čokoládová exkurze pro školku
Před Vánocemi rozjeli marcipánové tvoření a perníčkové zdobení pro děti s rodiči i prarodiči, takže bylo v Pralince často hodně plno. Akce se líbily. „V květnu jsme pořádali exkurzi pro děti z mateřské školky, během dopoledne se u nás vystřídala stovka dětí. Byly úžasné a práce s čokoládou i ochutnávka je moc bavily! Rozdávala jsem jim čokoládová srdíčka a ony mi pak měly přinést srdíčko, které doma s rodiči vyrobí, a měly slíbenou další odměnu. Už jsem přemýšlela, co pro ně nachystám, když tu na vás koukám v televizi, jak mluvíte o Srdci s láskou darovaném. Cítila jsem z vás tolik energie a lásky, že jsem musela hned zavolat a zeptat se na podrobnosti. To přece nemůže být náhoda: dopoledne stovka nadšených a rozzářených dětiček u mě v čokoládovně a odpoledne vy v Sama doma,“ směje se paní Klejnová, když vzpomíná na to, jak se o soutěži, které je nyní partnerem, před pár měsíci poprvé dozvěděla.
„Srdce s láskou darované je úžasný projekt, budu o něm ráda informovat ve spolupracujících školkách i školách, aby se zapojily, a pro vítěze ráda vyrobím čokoládová srdíčka. Menší děti mohu pozvat i k nám do dílničky, aby se podívaly, jak se taková čokoláda dělá, a samy si zkusily něco sladkého vytvořit.“
A tak jsme přivítali do naší rodiny Srdce s láskou darované dalšího „srdcaře“.
Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 4 - 5 / 2016 na straně 46-47.