Půjdem spolu na betlémy...

Vánoce a betlémy. Již stovky let patří neodmyslitelně k sobě. Přinášejí radost dětem i dospělým a připomínají vánoční příběh. Zpočátku byly tvořeny převážně ze dřeva. Později se přidaly další materiály: papír, vosk, pálená hlína, těsto, ale také třeba perník. Jak vzniká takový perníkový betlém, na to jsme se zeptali Jarmily Janurové, majitelky rodinné společnosti JaJa. Její perníkové betlémy putují každoročně nejen do všech koutů Česka, ale i za naše hranice. Nejdelší cestu urazil betlém z Pardubic až do Texasu.

„Prvotní zmínky o výrobě perníčků na našem území spadají do první poloviny 14. století a váží se k městu Trutnov. Zpočátku se vyráběly spíše jednotlivé figurky s náboženskými motivy. Perníkové betlémy se začaly tvořit později, pravděpodobně až s tradicí betlémů, která přišla na naše území přibližně o dvě stě let později,“ vypráví Jarmila Janurová. V její pardubické firmě začali s výrobou perníkových betlémů v roce 1990. Na začátku to byly ploché betlémy různých velikostí s různým počtem figurek, v současné době trojrozměrné, od malých s několika figurkami až po velké s mnoha desítkami postaviček.

Zajímalo nás, jak tedy takový betlém vzniká. Zahajuje se samozřejmě u těsta. „Používáme stejné těsto jako na ostatní zdobené perníčky, pouze na některé figurky dáváme těsto pevnější konzistence, abychom zabránili jejich deformaci. Recept na ně je samozřejmě naším výrobním tajemstvím. Ale bez perníkového koření a zejména medu by pardubický perník nebyl pardubickým perníkem. Suroviny pocházejí převážně z našeho regionu, pokud to nestačí, nakupujeme je i jinde, ale téměř výhradně jsou to suroviny tuzemské,“ říká majitelka rodinné firmy.

Pak už jen opojeni vůní pozorujeme, jak se z několik hodin uleženého těsta vykrajují formičkami jednotlivé figurky a objekty. Dozvídáme se, že pokud se vytváří zcela nové kompozice betlémů, vznikají nejprve jejich nákresy na papírové šablony, z nichž se následně ve vlastní režii vyrobí vykrajovátka. „Perníkové postavičky se pečou ploché a teprve po upečení se staví ‒ lepí se bílkovou polevou k perníkovému podkladu,“ vysvětluje paní Janurová tajemství trojrozměrného betlému. Nakonec přijde ke slovu sníh, tedy bílá bílková poleva, kterou se betlémy zdobí nejlépe druhý den po upečení, protože nějakou dobu po vytažení z trouby těsto ještě „pracuje“. Podle náročnosti se takový větší betlém může zdobit i týden.

U paní Janurové můžete vybírat z asi dvaceti druhů betlémů, ale nabídka se každý rok rozšiřuje. Pokud byste však chtěli mít perníkový betlém pod stromečkem, musíte se pro něj rozhodnout už v létě, protože později už není v kapacitách firmy objednávku kladně vyřídit. A pro gurmány máme jednu dobrou zprávu ‒ dá se sníst, i když jeho poživatelnost záleží na tom, jak dlouho a kde je bez obalu vystavený.

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi AGE 6 / 2016 na straně 22-23.